Červenec
5. července státní svátek, DEN SLOVANSKÝCH ZVĚROZVĚSTŮ CYRILA A METODĚJE
6. července státní svátek, DEN UPÁLENÍ MISTAR JANA HUSA
9. červenec SVĚTOVÝ DEN VETERINÁRNÍCH LEKÁŘŮ
30. červenec MEZINÁRODNÍ DEN PŘÁTELSTVÍ
V červenci vrcholí léto a v dlouhodobém průměru je to nejteplejší měsíc. Začíná období sklizně. Letní bouřky mohou přinést vydatné deště a lokální záplavy, které mohou ohrozit také zvěř a mláďata. Červenec je měsíc letních prázdnin, koupání, sběru lesních plodů a her na vyhřátých loukách, na kterých září květiny všemi barvami.
Co dělají myslivci a lesníci
Postupně myslivci dokončují sklizeň sena a v nižších polohách začínáme se sklizní obilovin na políčkách pro zvěř. Myslivci také pomáhají zemědělcům při sklizni.
Myslivci zakládají lesní siláž dle zvláštní receptury.
Dlouhé dny a pěkné počasí vybízí k opravám, případně stavbě nových mysliveckých zařízení pro přikrmování, lov nebo odchyt zvěře.
I červenec je vhodnou dobou pro výrobu letniny. Na výrobu letniny sečeme nezdřevnatělé výmladky dřevin (lípy, osiky, vrby apod.), kopřivy, topinambur, maliníku, ostružiníku aj.
Za teplých červencových dnů je někdy výroba tohoto krmiva rychlá a velmi snadná. V lese i na jeho okrajích můžeme sbírat léčivé rostliny, například třezalku, listy maliníku, ostružiníku, jahodníku, brusinky nebo máty.
Lesníci sbírají semena břízy, kontrolují nebezpečného škůdce smrku – bekyni mnišku, provádějí postřik mladých borových porostů proti sypavce borové.
Co se děje v přírodě
Během horkých letních červencových dnů můžeme na loukách poprvé pozorovat kobylky. Pokračuje vytloukání paroží u jelena evropského, vrcholí růst paroží u daňka skvrnitého. Podle nadmořské výšky honiteb – v nížinách dříve, v podhorských honitbách později, začíná koncem měsíce srnčí říje. Srnci honí říjné srny i přes den a trvá dva až tři dny, než je začnou pokládat. Poté vyhledávají další družky a někdy o ně svádějí souboje se soky.
Začínají přepeřovat kachny divoké, což se protáhne až do dalšího měsíce.
Pokračuje páření obou druhů kun, které probíhá hlavně v noci.
Samice naší lovné zvěře pečují o potomstvo.
Pro pulce nastal čas proměn – odcházejí na souš a mění se v žáby.
Návrhy pro činnost v červenci
1. Pomozte při sušení sena a při sběru letniny. Sušte výhonky jeřábu, jasanu, jívy, maliníku, ostružiníku, borůvčí, starčeku, janovce, kopřivy aj.
2. Napište, jak myslivci spolupracují s veterináři. Které nemoci zvěře jsou přenosné na člověka.
3. Naučte se odlévat do sádry stopy otisknuté v blátě. Metodický list č. 15 v Zápisníku mladého myslivce.
4. Opatřete si materiál na výrobu samorostů. Neničte zdravé stromy a keře!
5. Poznejte a vypište názvy hub, které rostou ve vašich lesích.
6. Přečtěte si v knize Myslivost (J. Hromas a kol.), Encyklopedie myslivosti (J. Červený a kol.), Myslivost (M. Vach a kol.) nebo Myslivost (J. Vosátka a kol.) o srnčí zvěři.
Popis: Na zvláštní list nakresli nebo podle obrázku popiš mysliveckou mluvou srnce obecného.
7. Popište, jak probíhá lov srnců vábením. U jakých dalších druhů nejčastěji používáme lov vábením. Jaké znáte vábničky. Poslouchejte pozorně hlasy zvěře a pokuste se napodobit hlas sojky obecné, hrdličky zahradní, holuba hřivnáče, sýčka obecného, puštíka obecného, bekání srnce, pískání srnčete a srny. Metodický list č. 16. v zápisníku mladého myslivce.
8. Zjistěte a zapište, které stromy ve vaší honitbě a obci jsou chráněny.
9. Vylisujte listy všech druhů listnatých stromů a keřů z vašeho okolí a uspořádejte je na volné listy jako herbář.
Tipy na pozorování v červenci
Prázdniny jsou časem pro toulky přírodou a objevných výprav do lesa. Nejlepším způsobem, jak sledovat život v lese, nejsou procházky, ale úplně tiché pozorování z dobrého úkrytu. Nejvhodnější doba na takovou výpravu „na čekanou“ je soumrak nebo svítání, kdy vychází nejvíce zvěře. Budete potřebovat dobré vybavení – boty a teplé nenápadné oblečení v přírodních barvách. Můžete si s sebou vzít zápisník, dalekohled i fotoaparát.
V lese vyhledejte dobré místo, větší naději na spatření zvěře máte na křižovatkách lesních cest nebo na okraji lesa nebo houštiny. Můžete využít lesní posed zhotovený myslivci. Pokud vydržíte sedět nebo stát skutečně bez hnutí a hluku, uslyšíte spoustu zajímavých zvuků lesa a určitě i leccos zajímavého uvidíte.
V blízkosti břehů řek, jezer a rybníků můžeme v červenci pozorovat volavky, jak se věnují lovu podobnému šoulačce.
V listnatých lesích a parcích dokážou za teplých nocí vykouzlit romantickou atmosféru zelená světélka a mihotání světlušek – svítilka třpytivá. Létat umějí pouze samečci.
Při procházkách se mějte na pozoru. V lesích vás bude v červenci ostřelovat netýkavka nedůtklivá, je to bezpečné a nesmírně působivé.
V červenci propuká období lesních motýlů, na cestách a mýtinách je možné pozorovat černobílého bělopáska, babočku síťkovanou a osikovou, okáče černohnědého.
V letním lese pozorujte červenou a modrou barvu. Kvete náprstník červený, orlíček, lilie zlatohlavá, oměj šalamounek, kostival lékařský, střevíčník pantoflíček.
Červen
Květen
Můžeme si připomenout významné dny v květnu týkající se přírody.
3. května DEN SLUNCE
24. května EVROPSKÝ DEN NÁRODNÍCH PARKŮ
První neděle v květnu MEZINÁRODNÍ DEN PTAČÍHO ZPĚVU
Druhý týden v květnu SVĚTOVÝ DEN STĚHOVAVÝCH PTÁKŮ.
V přírodě vše kvete, jsou první opravdu teplé dny a rodí se mláďata. Vše září jasnou, čerstvou zelení, stromy pučí a květy i louky jsou plné bzučících včel. Ale ještě v polovině května mohou udeřit „zmrzlí muži“ – Pankrác, Servác, Bonifác. V druhé polovině května pak obvykle jarní sluníčko prohřeje vzduch i zem a zažehná i mrazivá rána.
Co dělají myslivci a lesníci? Pokud jsme to nestihli v dubnu, v květnu je nejvyšší čas k asanaci a přemístění krmelců. Nesmíme zapomenout na péči o mladou zvěř. K ochraně před predátory a škodlivými zvířaty přibyla další ochrana mláďat a zvěře před jejich zraněním při sklizni pícnin. Nezapomeňme na pravidelné doplňování slanisek. Lesníci sbírají semeno osiky a jilmu, ve školkách vysévají buk, jilm a osiku, zalesňují sazenicemi ve vyšších polohách, pokračují s prostřihávkami, prořezávkami a probírkami. Zvýšenou pozornost věnují protipožární ochraně lesa, zřizují požární hlídky na ohrožených místech. Na jaře pomáhejte při prostřihávání dřevin u posedů nebo údržbě šouláku. Pomáhejte natírat otěrkové stromy pro černou a jelení zvěř bukovým dehtem, mějte rukavice, protože páchne a lepí se na ruce. Pomáhejte s vysazováním stromů a keřů v honitbě.
Co se děje v přírodě? V květnu, měsíci lásky, voní konvalinky a bzučí chrousti. Kvetou duby, jeřáby, kaštany, akáty, z keřů hlohy, šípkové růže, kaliny, svídy a bezy. Přilétají poslední ptáci (rorýsi a ťuhýci), jiní už vyvádějí mláďata. Ve stojatých vodách se vylíhli pulci obojživelníků. V honitbě se hájí klid, řada zvěře má v této době mláďata. Srnci vytloukají paroží. Od poloviny května kladou srny srnčata. Mladí jeleni shazují paroží. Koncem měsíce laně jelena evropského začínají klást jednoho až dva kolouchy. V tomto měsíci přebarvují nejstarší daňci do letní srsti, ti nejmladší ještě shazují paroží. V květnu se lani jelence běloocasého rodí kolouši. Kladení se protáhne až do poloviny příštího měsíce. Totéž je možné pozorovat také u kamzic, které po horských loukách začínají vodit kamzíčata. Pokračuje honcování zajíců, i když je ve vzrostlých polích méně patrné, jsou časté druhé vrhy. Bažantí slepice sedí na hnízdech. Z dubnových snůšek se od druhé poloviny května začínají klubat kuřata. Počátkem měsíce dozněl tok tetřívků a koncem tohoto období se objevují jejich kuřátka. Nové přírůstky mají také krocani divocí. V květnu se rodí kachňata lysek černých a kachen divokých. Začínají hnízdit lžičáci pestří a poláci velcí. Mladé mají také kuny skalní i lesní a tchoři tmaví i světlí, kteří mívají tři až osm mláďat. Líhnou se mladí jestřábi, hnízdí krahujec obecný. Vejce snáší kalous pustovka. Lasice hranostaj má mladé, i když některé samice vrhly potomstvo už koncem minulého měsíce. Od května začíná chrutí starších jezevců, které se protáhne až do srpna.
Návrhy pro činnost v květnu.
1. Požádejte myslivce kynologa, aby vám na vycházce předvedl, co jeho pes umí. Zapište si plemena loveckých psů, která chovají myslivci ve vaší honitbě, a jaké mají zkoušky upotřebitelnosti.
2. Naučte se a pak samostatně napište funkce lesa.
3. Přečtěte si v knize Myslivost (J. Hromas a kol.), Encyklopedie myslivosti (J. Červený a kol.), Myslivost (M. Vach a kol.) nebo Myslivost (J. Vosátka a kol.) o výru velkém, o lišce obecné a doplňte popis, způsob života. Zapište si vzácné šelmy v ČR a rozšíření v ČR.
Na zvláštní list nakreslete nebo podle obrázku popište mysliveckou mluvou výra velkého. Na volný list nalepte obrázky mláďat zvěře narozených v květnu. Vysvětlete, co je potravní řetězec nebo pyramida. Vytvořte z obrázků zvěře vlastní potravní pyramidu.
4. Podejte přihlášku do Okresního kola soutěže „Zlatá srnčí trofej“ a svědomitě se na ni připravte. Je čas se informovat na OMSu o pořadateli národního kola ZST a setkání mladých přátel myslivosti.
5. Hledejte v honitbě pobytové stopy zvěře (nory, lože, trus, ohryz, loupání, vytloukání, malovánky, kaliště, nebeská znamení, zálehy aj.). Zapište si místo nálezu.
6. Na svých pochůzkách honitbou sledujte srnčí zvěř. Zapište, kdy jste viděli první srnče. Nakresli a popiš, jaké srnce jsi viděl.
Tipy na pozorování v květnu. Zrána a k večeru zní všude ptačí zpěv, zkuste podle něj rozlišit jednotlivé ptačí druhy.
Na listech kopřiv můžete spatřit housenky babočky kopřivové.
Můžete pozorovat žabí vajíčka a pulce ve stojatých vodách.
Když pozorujeme čápy, vidíme, že často stávají na jedné noze, kterou střídají jen občas, aby ušetřili energii, druhou schovávají, a tak ztrátu tepla omezují.
Z Afriky se vrací rorýs obecný, který létá bez přerušení i několik měsíců. Je schopný spát i za letu.
Můžeme pozorovat rojení včel, nová královna hledá s tisíci včel nové útočiště.
Po dvou dnech od vylíhnutí opouštějí pod vedením svých rodičů hnízdo, do kterého se již nevrátí, labutě, kachny, potápky a mnoho druhů ptáků žijících na zemi.
Duben
Duben je Měsíc lesů, ohromných změn a plný nástup jara.
Většina stromů a keřů začíná pučet a vyhání nové výhonky, ze země vyrážejí svěží rostlinky. Na loukách prvosenky, smetánky lékařské, u cest najdeme kvést podběl lékařský a u potoka blatouchy. Z lesních stromů kvetou modříny, buky, javory a jasany, v zahradách jabloně a meruňky. Přilétá většina ptáků, tokají tetřívci a jeřábci, bažanti přepeřují do svatebního šatu, probouzejí se ježci, vylézají ještěrky a hadi. V noci, ale také za soumraku je možné slyšet známý, nezaměnitelný zpěv slavíka.
Dubnem zpravidla nastává plné jaro i ve výše položených honitbách. Pokud to počasí dovolí, vydesinfikujeme okolí krmelců. Malé krmelce raději přeneseme. Okolí větších krmelců vydesinfikujeme některým z běžné dostupných prostředků. Veškeré zbytky krmiv spálíme, nebo zakopeme, či odvezeme. Pokud přemisťujeme krmelec, měli bychom zvážit další umístění. Krmelec by měl být na místě, kde má zvěř přehled po okolí, měl by být na slunném místě a neměl by být v blízkosti lesních kultur, kde může soustředěná zvěř působit škody na lesních porostech. Zásadně se vyhýbáme zamokřeným místům. Zvláštní péči věnujeme vnadištím na černou zvěř.
Rodí se nový život. Bažanti a koroptve zakládají hnízda, sluky, kachny, vrány aj. hnízdí. Lišky vrhají v norách liščata.
Podle věku začínají přebarvovat jeleni, laně a kolouši jelena evropského. Změna srsti se protáhne u jednotlivých kusů až do června. Mladí jeleni shazují paroží až do května.
V dubnu vytloukají paroží také srnci mladších ročníků, zároveň srnčí zvěř přebarvuje. U srn začínáme pozorovat jejich březost.
Pokračuje přebarvování srsti muflonů, v tomto měsíci také muflonky kladou muflončata.
Začátkem dubna shazují paroží staří daňci a také začínají přebarvovat.
Honcování zajíců dosahuje nejprudší intenzity. Přibývá vrhů zajíců a divokých králíků.
Koncem měsíce se lasice hranostaj přebarvuje z bílé do rezavé srsti.
Začínají hnízdit holubi hřivnáči, což zopakují v červnu a někdy také v srpnu. Přilétá k nám hrdlička divoká, pokračuje jarní tah sluk.
V tomto měsíci u nás hnízdí husa velká a rovněž kormorán velký.
Změny pozorujeme i u dravců. Začíná hnízdit jestřáb, poštolka obecná, která při dostatku potravy vyvede mladé v létě ještě jednou. V dubnu až květnu snášejí vejce také samice káně lesní.
Hnízdí sova pustovka, páry sovy pálené, sýček obecný, husy velké a kormorán velký.
Myslivci loví zvěř dravou, osévají políčka, vysazují remízky a pomáhají lesníkům v péči o lesy.
Lesníci do konce dubna sbírají šišky modřínu, borovice a pokračují ve výsadbě stromků. Provádějí probírky, kdy se z lesa odstraňují nekvalitní stromy. Instalují lapače na lýkožrouta smrkového a bekyni mnišku.
Nezapomeňte na významné dny v měsíci: Den ptactva 1. dubna, Den Země 22. dubna.
Návrhy pro činnost v dubnu
- S pomocí dospělých vyvěste budku, sledujte zájem ptactva o osídlení. Pozorování si zapisujte pro porovnávání s jinými léty.
- Pozorujte a zapište si: břízy vyrašily dne.. Buky vyrašily dne.. Modříny se zazelenaly.. Trnky rozkvetly.. Třešně rozkvetly.. Jabloně rozkvetly..
- Zúčastněte se Okresní chovatelské přehlídky trofejí. Kolik trofejí bylo vystaveno podle druhů zvěře? Uveďte nejsilnější trofeje podle bodové hodnoty CIC.
- Pozorujte dalekohledem oblohu, snažte se určit dravce podle obrysu a letu.
Tipy na pozorování
V dubnu dosahuje zaječí namlouvání vrcholu, právě tehdy je možné pozorovat zajíce polní při jejich divokých honičkách.
Můžeme zjistit, zda známá pranostika, že na sv. Jiří (24. dubna) vylézají hadi a štíři, lze je za teplých dnů na vyhřátých kamenech velmi dobře pozorovat.
Jírovec maďal, kaštan jsou v dubnu v plném rozkvětu, mladé květy mají žluté skvrny a produkují nektar, když je skvrna oranžová, již žádný pyl nemá.
Kukačka je posel jara, vyvolává svoje jméno a ohlašuje začátek jara, přezimovala v Africe.
V lužních lesích spatříme mnoho barev, žluté blatouchy, fialové podbílky šupinaté, sasanky hajní, česnek medvědí, který koncem dubna vytváří obrovské koberce a zaplňuje les silnou česnekovou vůní.
Můžeme pozorovat hnízdění, konipase bílého, pěnkavu obecnou, rehka domácího, drozda zpěvného, špačka obecného a střízlíka obecného. Jarní tah částečně stěhovavých ptáků probíhá rychleji než podzimní.
Pozorujeme, že letní srst u srnčí zvěře má rezavě červené zbarvení, je to jednak ochrana proti slunci, jednak maskování proti nepřátelům z potravního řetězce. Je nápadné, že bachyně, která vede mláďata, si svou zimní srst ponechává mnohem déle.
V dubnu se dají na našich loukách pozorovat výrazné změny barev. Louky se začínají zbarvovat výraznou zelenou, koncem měsíce dominuje žlutá smetánka lékařská, vystřídá ji jemně růžová řeřišnice luční.
Stehlíci a bodláčí – houfy stehlíků obecných vyhledávají okraje silnic a opuštěné pláně, kde roste bodláčí. Potom se střemhlav vrhají na hlavičky bodláků, aby z nich vydlabali semínka.
Všimněte si baculatých čmeláků, kteří poletují u země, prohledávají různé otvory a nevšímají si rozvitých květů – jsou to samičky hledající vhodné hnízdo.
Mravenci, kteří byli v zimě zalezlí v hloubi mraveniště, při určité teplotě vylézají na povrch své kupy. Nahřejí svoje tělíčka a vyhřívají jimi vnitřek mraveniště. Jsou to tzv. teplonoši, až později se rozlézají po okolí.
Masový výskyt ruměnice pospolné – můžeme narazit na velké skupiny ploštic, lidově zvané kněžíček, pod lípami nebo na slunných místech.
Světový den vody
Světový den vody byl Organizací spojených národů určen od roku 1993.
Oslavy Světového dne vody, který každoročně připadá na 22. března, jsou tradičně spojeny s množstvím akcí určených pro veřejnost, při kterých je možné navštívit jinak nepřístupná místa spojená s vodou.
Motto letošního Světového dne vody je Ochrana ledovců. Užijte si prohlídky vodáren, čistíren, přehrad a dalších neobvyklých míst. Pozor, některé exkurze se konají i v týdnu před oslavou dne vody.
Jiný pohled na Prahu nabídne vodárna v Podolí
Každý rok v rámci Světového dne vody pořádá Muzeum pražského vodárenství v Podolské vodárně den otevřených dveří. Letos se sem můžete vypravit po celý víkend 22. a 23. března od 10:00 do 17:00 hodin. Muzeum nabízí skutečné skvosty – vodovodní potrubí z antického období, část hradního vodovodu z doby Rudolfa II., originál čerpacího stroje klatovské vodárny z roku 1830 či model čerpacího soustrojí českého vynálezce Josefa Božka. Prohlídka bude bez odborného komentáře, avšak za přítomnosti historiků Pražských vodovodů a kanalizací. Pro děti jsou připraveny interaktivní hry na moderních dotykových obrazovkách. Pro vozíčkáře bude k dispozici „schodolez“, který umožní bezproblémový přístup do expozice, jež je koncipována jako bezbariérová. Vstup je zdarma bez předchozí registrace.
Na prohlídky zvou také přehrady a vodní elektrárny
Povodí Odry slaví Světový den vody celkem velkolepě a 22. března pro veřejnost otevírá přehrady Slezská Harta, Šance a nádrž Morávka a vodohospodářský dispečink a vodohospodářské laboratoře státního podniku Povodí Odry v Ostravě. Vodohospodáři vás provedou běžně nepřístupnými místy přehrad – prohlédnete si štolu v hrázi i malou vodní elektrárnu. V Ostravě vám ukáží, jak vypadá práce na vodohospodářském dispečinku a co všechno řeší vodohospodářské laboratoře.
Ve stejný den, 22.března, slaví i Povodí Labe a zve vás na prohlídky několika vodních děl. Můžete vyrazit například do Jablonce nad Nisou, Josefova Dolu, Poděbrad, Brandýse nad Labem či Roudnice nad Labem. Na 29. březen je pak naplánovaná exkurze na VD Pařížov.
V sobotu 12. dubna 2025 se zájemcům otevře VD Les Království.
Světový den vody 22. března můžete také oslavit ve Vodním domě Hulice, kde vás čekají různorodé aktivity, občerstvení a úžasně strávený čas. Přijďte si vyrobit vodní mlýnek nebo nakrmit žábu.
Den otevřených dveří čistíren odpadních vod
Oslavte Světový den vody návštěvou čističek odpadních vod. Vodárna Plzeň zve už tradičně Plzeňany v sobotu 22. března 2025 od 10:00 hodin do 16:00 hodin na Den otevřených dveří. Pořádá jej u příležitosti Světového dne vody, který slaví lidé na celém světě.
U příležitosti Světového dne vody si mohou zájemci prohlédnout také čistírnu odpadních vod v Rokycanech, komentované prohlídky se budou konat taktéž během soboty 22. března 2025.
Ve čtvrtek 20. března od 14:00 do 18:00 hodin můžete zavítat do ČOV v Jičíně, Hořicích a ve Staré Pace. Návštěvníky čekají komentované prohlídky provozu a informace, jak probíhá čištění odpadní vody, kterou doma denně využívají. Ve středních Čechách bude otevřená v pátek 21. března ČOV Příbram, prohlídky začínají v 9:00, 10:00, 11:00 a 13:00 hodin.
Světový den vody slaví i lázně
Důležitost vody připomenou i akce v lázních. Například Priessnitzovy lázně budou slavit Den vody. Připraveny jsou workshopy, přednášky i procházky. Komentovanou procházku připravilo i TIC v Mariánských Lázních na 22. března. Vydejte se po stopách nejvýznamnějších léčivých pramenů a seznamte se s malebnou lázeňskou atmosférou.
Březen
Příroda v březnu a aktivity pro děti
Můžeme si připomenout významné dny v březnu týkající se přírody.
21. 3. Světový den lesů
22. 3. Světový den vody
Březen je měsícem nástupu jara a probouzení přírody po zimním spánku. Sluníčko má každým dnem větší sílu. Přibývá tepla, taje sníh, prodlužuje se den a začínají se rodit mláďata. Jaro začíná v době, kdy je den stejně dlouhý jak noc, v době jarní rovnodennosti. To ovšem neznamená, že se ještě nemůže zima vrátit s nepříznivým počasím.
Co dělají myslivci a lesníci? Myslivci chrání nově narozená mláďata zejména před toulavými psy a kočkami, kteří dovedou první přírůstek zaječí zvěře spolehlivě zlikvidovat. Na konci března, pokud to počasí dovolí, začneme s ošetřováním luk pro zvěř.
Tam, kde jsme se dohodli s majiteli pozemků, můžeme začít s výsadbou remízků. Čím dříve se sazenice dostanou do země, tím lépe. Jádro remízku by měly tvořit plodonosné listnáče. Okraj remízku by měly tvořit husté, pokud možno plodonosné a trnité keře.
V honitbách, kde ještě leží sníh, dále přikrmujeme veškerou zvěř. Pokud nám ještě zbyla jadrná a dužnatá krmiva, zvěři je předkládáme v malých dávkách. Při přechodu na zelenou potravu nezapomínáme na sůl. Myslivci provádí sčítání zvěře.
OMS ČMMJ pořádají chovatelské přehlídky, začínají jarní svody psů. Myslivci čistí studánky, prameny a toky, aby měla zvěř lepší přístup k čisté vodě.
Lesníci sbírají šišky modřínu a borovice, provádějí setbu ve sklenících, výsadbu z lesních školek. Kácí stromy napadené kůrovcem (lýkožroutem smrkovým), rozmisťují budky pro ptactvo.
Co se děje v přírodě? Stromy jsou připraveny k pučení, vylétají včely, probouzí se první motýli, hlavně babočky a žluťásci. Sasanka hajní vytváří v listnatých lesích celé koberce. Kvetou také tisy a modříny. Jejich žlutavý pyl přenáší vítr.
Jeřábi, čápi a špačci se vracejí z Afriky. Zpěv kosů dosahuje vrcholu. Ke konci měsíce začíná hnízdit většina nestěhovavých ptáků. Netopýři se probouzejí ze zimního spánku. Zvěř postupně přestává navštěvovat krmná zařízení a začíná brát čerstvě narostlou zelenou potravu. V honitbách se objevují zejména první zajíčci, selata i první muflončata. Začíná tok bažantů, tah sluk a divokých husí, vracejí se divocí holubi. Jeleni evropští shazují paroží. Nejstarší srnci začínají vytloukat paroží. Většina prvních vrhů prasat divokých spadá do tohoto měsíce. Pokračuje honcování zajíců polních a králíků divokých. Ke konci měsíce zahajují tok tetřívci. Je možné pozorovat jarní tok sluk.
V březnu přilétají lysky černé a čírky modré. Začínají hnízdit kachny divoké. V tomto měsíci končí zimní klid jezevců, v norách přicházejí na svět první vrhy mláďat. Páří se psíci mývalovití a tchoři tmaví, začínají se pářit ondatry. Začíná snůška výra velkého, v polovině měsíce hnízdí kalous ušatý, sova pálená, puštík obecný a sýček obecný. Na vajíčka také usedají vrány šedé a černé i havrani polní. U rybníků začínají hnízdit volavky popelavé.
Tipy na pozorování v březnu: všimněte si baculatých čmeláků, kteří poletují u země, prohledávají různé otvory a nevšímají si rozvitých květů – jsou to samičky hledající vhodné hnízdo.
Mravenci, kteří byli v zimě zalezlí v hloubi mraveniště, při určité teplotě vylézají na povrch své kupy. Nahřejí svá tělíčka a vyhřívají jimi vnitřek mraveniště. Jsou to tzv. teplonoši, až později se rozlézají po okolí. Masový výskyt ruměnice pospolné – můžeme narazit na velké skupiny ploštic, lidově zvané kněžíček, pod lípami nebo na slunných místech.
Můžeme pozorovat červené květy devětsilu lékařského během časného jara.
V březnu lze ve vzduchu nad loukami a pastvinami pozorovat neobyčejné tokání čejek chocholatých v letu. Samci se odvážně vrhají střemhlav dolů, předvádějí vývrtky kolmo k zemi a přitom křídly vydávají hlasité rachotivé zvuky.
Živočichové s časnou dobou páření – skokan hnědý, skokan štíhlý, ropucha, se ve velkém počtu vydávají na cestu k vodě. Pokud přechází silnici, mají malou šanci na přežití. Zmije se probouzejí ze zimního spánku – vyhřívají se na slunečných místech, v jejichž blízkosti leží ještě sníh, samečci na jaře vypadají jako samičky. Zásnubní tance potápek roháčů – můžeme pozorovat na stojatých vodách komplikovaný namlouvací rituál.
Ptáci slyšitelným křikem upozorňují, že hledají partnera. Jeden pták se přibližuje k druhému potopením těsně pod vodní hladinou. Stehlíci a bodláčí – houfy stehlíků obecných vyhledávají okraje silnic a opuštěné pláně, kde roste bodláčí. Potom se střemhlav vrhají na hlavičky bodláků, aby z nich vydlabali semínka.
Návrhy pro činnost v březnu: sledujte návrat ptactva a poznamenej si den, kdy jsi poprvé uviděli nebo uslyšeli skřivana polního, křepelku polní, špačka obecného, čápa bílého, konipasa bílého, holuba hřivnáče, vlaštovku obecnou, drozda zpěvného, jiřičku obecnou.
Během měsíce března udělejte budku pro ptáky. Dodržte rozměry stěn i vletového otvoru. Nakreslete vyrobenou budku, připište rozměry a druh, pro který je určena.
Pozorujte dalekohledem oblohu, snažte se určit dravce podle obrysu a letu.
Přečtěte si v knize Myslivost (J. Hromas a kol.), Encyklopedie myslivosti (J. Červený a kol.), Myslivost (M. Vach a kol.) nebo Myslivost (J. Vosátka a kol.) o zajíci polním a zkuste ho popsat: biologie (způsob života), rozšíření v ČR, myslivecký význam. Na zvláštní list nakreslete nebo podle obrázku popište mysliveckou mluvou zajíce polního.
Zúčastněte se okresní chovatelské přehlídky trofejí. Kolik trofejí bylo vystaveno podle druhů zvěře? Seznamte se se způsobem měření trofeje hlavních druhů zvěře podle metody CIC. Uveďte nejsilnější trofeje podle bodové hodnoty CIC. Opište si od mysliveckého hospodáře výsledky sčítání zvěře, druh zvěře, počet.
Vyrob si z větvičky vrby píšťalku. Vyhledej jeřáb nebo vrbu, ale ne vrbu jívu, protože jak víš, její „kočičky“ poskytují první potravu včelám. Uřízni si rovnou větev v místě, kde je silná asi jako prst. Ze silnějšího konce větve uřízni asi šesticentimetrový kousek. Nejprve vyřízni malý obdélníkový kousek kůry pro otvor píšťalky, asi v jedné čtvrtině klacíku. Snaž se rozříznout kůru tak, aby dřevo pod ní bylo ostřím nože jen lehce označeno. Asi v polovině délky budoucí píšťalky prořízni kůru kolem dokola. A teď přichází to hlavní: je třeba z poloviny píšťalky stáhnout kůru. Pak naklepej polovinu píšťalky, ve které jsi vyřízl otvor, střenkou nože pěkně kolem dokola, aby se kůra uvolnila. Po chvíli zkus opatrně zakroutit a jemně naráz stáhnout kůru z celé poloviny. Nepůjde-li to lehce, znovu kůru naklepej. Nepospíchej a buď pečlivý, aby se ti kůra neroztrhla. Pak opatrně vyřízni žlábek asi v polovině holého dřeva. Nedělej ho moc hluboký, můžeš ho později prohloubit. Od žlábku ke konci píšťalky seřízni tenký plátek, aby vznikl po navlečení kůry otvor pro foukání. Opatrně nasuň sloupnutou kůru zpět tak, aby otvor v kůře byl nad žlábkem – a píšťalka je hotová! Foukni do otvoru a poslouchej, jaký tón vyluzuje. Můžeš ho změnit tím, že prohloubíš žlábek nebo posunutím kůry změníš polohu otvoru. Aby se píšťalka držela lépe v ústech, můžeš ještě její konec ze spodní strany šikmo seříznout. Posunováním kůry při foukání píšťalku vyladíš. Ano, je to pracné, ale pokus se udělat píšťalku sám a uvidíš, že z ní budeš mít daleko větší radost než z té kupované!
Říkanka pro otloukání píšťalek z vrbového proutí
“Otloukej se, píšťaličko otloukej se, mízo-lízo!
Nebudeš-li se otloukati, budu na tě žalovati,
budu na tě žalovati krajickému pánu,
z korbele do džbánu a ze džbánu ke studnici,
přijdou na tě čtyři vlci, pátá liška, šestej pes, sežerou tě ještě dnes.
Mízo-lízo, zčerstva lez!”
